|
|
Cocoliche a lunfardo v argentinské španělštině: sociolingvistické zaměření
KRÁLOVÁ, Pavlína
Cílem práce je charakterizovat fenomény argentinské španělštiny cocoliche a lunfardo a jejich roli v současné argentinské španělštině. První část práce je zaměřena na vymezení teoretických východisek, jako jsou společenské třídy, jazykové variety či jazykový kontakt, které jsou klíčové pro klasifikaci a bližší charakteristiku obou jevů. V další části se autorka blíže zabývá problematikou fenoménů cocoliche a lunfardo, objasňuje jejich původ, vývoj, historicko-kulturní kontext jejich vzniku a současné tendence užívání v argentinské španělštině. Na základě dotazníkového šetření autorka blíže specifikuje typ komunikačních situací a frekvenci užívání vybraných lunfardismů. Analýza dat získaných in situ je obohacena o vnímání některých lunfardismů argentinskými mluvčími. Vyvozené závěry jsou porovnány s výsledky kvantitativní analýzy provedené formou korpusové rešerše v El Corpus del Espa?ol del Siglo XXI. Na základě výsledků empirické části práce je sestaven etymologický glosář.
|
|
|
TEORETICKÉ A METODOLOGICKÉ PROBLÉMY SOCIOLINGVISTICKÉ ANALÝZY KONVERZAČNÍCH MARKERŮ: BOLUDO V ARGENTINSKÉ ŠPANĚLŠTINĚ
ŠMÍDOVÁ, Markéta
Předmětem práce je identifikovat a popsat teoretické a metodologické problémy související se studiem konverzačních ukazatelů (markerů) i se sběrem autentických dat pro jejich analýzu a ilustrovat celý výzkumný proces na příkladu typického argentinského konverzačního markeru boludo. Teoretické východisko lokalizujeme na průsečíku paradigmat konverzační analýzy, analýzy diskurzu a sociolingvistiky a na omniprezentním podkladu pragmatiky a snažíme se vyhodnotit přínos tohoto interdisciplinárního přístupu pro studium konverzačních markerů. Po metodologické stránce si práce klade za cíl ukázat, jaká úskalí přináší sociolingvistický výzkum konverzačních markerů jako ustálených jednotek charakteristických pro spontánní, tedy externě nijak nemanipulovanou konverzaci, ve srovnání s variačním výzkumem jednotek ostatních rovin. Objasňujeme též to, proč je při studiu sociálně indexovaných interakčních ukazatelů žádoucí, aby jejich povaha byla vyhodnocena nejen z kvalitativního a funkčního hlediska, ale také kvantitativně s ohledem na vybrané sociální proměnné, jež se zdají být pro rekurentní užití daného markeru relevantní. Vyústěním rozvahy nad metodologickými problémy je pokus o návrh modelu výzkumného přístupu, který je následován v praxi. Jádro výzkumu tvoří analýza argentinského markeru boludo, jenž je nahlížen z pragmatické, funkčně-poziční, interakčně-sociolingvistické a variačně-sociolingvistické perspektivy. Posléze je porovnán s dalším argentinským konverzačním ukazatelem che, neboť je některými autory diskutována jejich vzájemná zastupitelnost. Analýza autentických konverzačních dat získaných in situ je na závěr doplněna o introspekci rodilých mluvčích.
|
host ::
RSS.